Moje zkušenost s metodou sprchy studenou vodou. Po záchvatu vzteku jsem použila zmíněnou metodu s následným účinkem, podotýkám že můj syn je velmi svéhlavy a osobitý ve svém věku, pěkne mluvi již ve větách a vždy ví přesně, co by chtěl delat, má tak 5 měsíců náskok před svými vrstevníky. Postavila jsem ho do vany, osprchovala - následoval ještě větší řev. Potom, když jsem ho převlékala, nahý si dřepl a ostentativně se vyčůral na podlahu. Reagovala jsem, aby si to uklidil, to nezabralo. Tak jsem to uklidila, a pak jsem si ho chvíli nevšímala, nezúčastněně jsem ho oblékla a řekla jsem mu, že to co udělal se mi nelíbilo a až se uklidní, že si s ním budu povídat a hrát... Následoval řev, odešla jsem do jiného pokoje, chodil za mnou, asi pětkrát jsem ho vrátila do jeho pokoje, když to nezabralo, odešla jsem jinam já. Nakonec se uklidnil (zabral se do nějaké hry) pak přišel a tvářil se, že se nic nestalo. Znovu jsem to s ním v klidu probrala a zdá se, že jsme to vyřešili. Ale po tom výstupu jsem zjistila, že na mé dítě tento postup nefunguje. Je to velmi drastické a pro ně ponižující, člověk jedná z pozice síly a docela dobře by se mohlo stát, že když nebude postupovat správně, vychová si neurotické a vystrašené dítě.
Zjistila jsem, že u něj zabírá u nás jen mluvení, popřípadě odnesení do jiné místnosti a převedení pozornosti na něco jiného.