Slupko, tak to je štěstí, že jsi to u dcery zachytila včas, při únavě. Vím z vlastní zkušenosti, jak je to u té cukrovky u dětí těžké. Synovi bylo 11 a půl, byl to pro něj šok, pak se přidaly i psychické problémy, které řešíme dosud s různými odborníky. U syna to dopadlo vcelku dobře v tom smyslu, že jsme to zjistili velmi včas, takže k nějakému velkému vnitřnímu rozvratu u něj nedošlo a včas se začala léčba inzulínem. Taky měl pera, od 15 let má inzulínovou pumpu. Ta pumpa mu vadí, překáží mu, špatně se mu s ní spí, špatně mu drží sety na těle, které se mu odlepují třeba v noci, on to nezjistí a pak má ráno těžké hyperglykémie. Přes den zase někdy padá do hypoglykémií. Není to jednoduché to celé nastavit tak, aby měl ideální glykémie 24 hodin. Syn ví rozumově, že s tímto onemocněním se dá kvalitně žít, ale ta psychika ho někdy zradí. Je to běh na dlouhou trať.