bylo to spíš myšleno tak, že jsem je v tom nijak nepodporovala, neukazovali jsme si písmenka, nehráli si se slabikářem, nezkoušeli jsme si slabikovat... ale oni teda jsou fakt zaměření spíš na tu matematiku, čísla je zajímala mnohem víc než písmenka, víc se na to ptali, víc ji viděli kolem sebe... kdyby se tolik ptali na písmenka, asi by se přirozeně naučili číst, to nijak nepopírám... spíš je to o tom, že třeba barvy jsme se se synem museli učit cíleně, on rozeznal přesně značku (logo) auta, ale barvu prostě nepoznal, takže to bylo opravdu o programovém učení se, kdybych chtěla, mohla bych ho tak naučit i číst (rozeznával třeba "tvary slov", takže na netu si myší naklikal co chtěl), ale prostě jsme to pominuli...