Setkala jsem se už s různými přístupy. Někteří rodičové děti všemožně podporují, čtou jim, věnují se jejich "rozvíjení" po svém, a stejně to mnohdy nikam nevede. Děti v mém okolí kolikrát projevili touhu a nadání, rodičové si myslí, jak nemají ultra-inteligentní dítě a nakonec se v první třídě mládě zastaví nebo se dokonce zhorší.. Jiní rodičové se zase nevěnují, někteří vyloženě na své děti kašlou.. kolikrát je to výchova "řev a pláč", dítě je chycené ve vlastním světě, s rodiči navštěvuje PPP. Nakonec se v prvních školních letech krásně chytne a nad ostatními vyniká..myslím si, že je zbytečné to řešit :) Já jsem četla velmi brzy i počítala, anglicky a německy jsem se učila zcela sama ze slovníků apod. a nikdo se mnou nezacházel jinak než s ostatními. Je pravda, že jsem se často ve škole nudila, asi do 5. třídy, pak už to bylo lepší..pro naše bylo mé nadání peklem, takže to nikdy neřešili. Já se svým dětem tedy věnuji, ale jejich iniciativu nechávám čistě na nich. Samozřejmě jsem tu neustále pro ně, mohou si přijít pro radu s čímkoliv.