Já se líčím pořád tak nějak stejně a lidi mi říkaji, že vypadám pořád tak nějak stejně. Takže jsou asi zvyklí. Já jsem taky zvyklá. Se líčit. Nelíčím se jenom, když jsem nemocná a je mi blbě. To pak vypadám, jako že mi je blbě. Ráda kreslím, takže si ráda kreslím i na obličej. Na trendy kašlu, mám svůj neměnný styl. Asi v tomhle stylu i umřu. Pokud se stihnu nalíčit. Nebo mě pak nalíčí někdo jinej. Jinak.
V obchodech mi v tom ale dělaji trochu bordel, protože byznys kvete a všechno vypadá nějak jinak a složitěji. Já chci ty svoje jednoduchý věci a oni mají všeho pořád víc a víc a nutěji mě, abych k namalování měla 12 přípravků a kroků. Ale já nechci. Tak snad vydržim.