"Mně nejvíc vyhovujou lidi, kteří mají k životu obecně pozitivní přístup, tj. vědí, že máloco je opravdová tragédie, kterou by stálo za to nějak negativně prožívat, ale to přece vůbec neznamená žádnou afektovanost, prostě přirozeně na věci koukají spíš z tý lepší stránky."

No, takový "obecně pozitivní" jedinec by asi vyhovoval každému, ale to bych asi nemohla mluvit nikdy s nikým. Mám zkušenost, že jsou to buď nenapravitelní optimisté, nebo za pozitivní nastavení zaplatili příliš velkou cenu, už opravdovou tragédii zažili, dobře vědí, že většina "tragédií" jsou malé věci.
IMHO globální oteplování malá věc není.

Ale hlavně, ta depka, kterou zažívá ten člověk, je v tu chvíli OPRAVDOVÁ, že se mně nebo tobě zdá neoprávněná, nijak neumenší jeho žal.
Než se jim vyhýbat, je mi sympatičtější přístup jedním uchem dovnitř ... A jestli druhým ven, nebo ne, o tom rozhoduju já, podle okolností si vyberu, jakou informaci k sobě doopravdy pustím v tom konkrétním okamžiku.

Obklopuju se lidma, se kterýma si rozumím, a vyhýbám se lidem (pokud to jde), kteří mně nebo někomu doopravdy ubližují, ani jedno ale moc s pozitivním/negativním laděním nesouvisí.