No ptám se na situaci vyhýbání se lidem rp. obklopování se lidmi.

Já mám třeba pár přátel, k tim jezdím nebo oni ke mně, vídávám je párkrát do roka. Pak jsem zaměstnaná a k tomu chodím cvičit a kreslit. Když je ve fitku jedna fascinující dvoumetráková beruška, co každého přátelsky poučí jak cvičit na záda, ráda s ní prohodím pár slov. Když jsou tam mlčící funilky, jenom pozdravím. V obou případech necítím obklopování ani vyhýbání. To samé na kreslení, ze sympatie k lektorce se obvykle účastním i pololetní večeře a normálně tam pobudu s lidmi, co chodí kreslit. Z provozně přátelských důvodů jsem do jisté míry v interakci se sousedy, všichni, co tu žijí, už u mě někdy byli na návštěve a naopak. Když jdu venčit psa, který chce lítat s bílým pudlíkem, pohovořím s jeho majitelem. Zmíněné chování pokládám za běžný život, nemohu říct, že se někým obklopuji, mohu děkovat PB, že jsem někým obklopena, v tajze by mi bylo úzko.

Takže, jak ty osobně provádíš obklopování a vyhýbání se, to je ta otázka