"Zvaž, že člověk nechce být objektem cizí péče. Dobře. Možná za žádných okolností. Ale možná jen za těch okolností, že bude vystaven bolesti a diskomfortu, že bude cítit nezájem a rutinu a ponížení. Ale přitom určitá podoba péče pro něj bude přijatelná, protože mu zachová ty aspekty života, na kterých mu záleží - důstojnost, nějaká autonomie, udržení rodinných vztahů, spirituální život atd. Jen o takové péči neví, nemá ji k dispozici.

Má smysl se snažit spíš o vytvoření takového systému péče, nebo zavést eutanázii, protože "hospice nejsou"?"

Kopřivo
Dokonale vystižená podstata.