zdravím, to je boží téma
protože já jsem chvíli měla totéž, akorát nemůžu říct, že mi to zničilo život

mela jsem to chvíli jako dítě, nevím, jestli je tu nekdo, kdo si na to vzpomíná, ale v časopise Naše rodina vycházely romány na pokračování a někdy v 80. letech tam byl i román o chlapovi, co takhle vedel, co si druzí myslí....jako děcko mne to strašně překvapilo, jen ta možnost, a pár týdnů nebp možná měcíců, jsem sledvala svoje myšlenky a přemýšlela, jaký by bylo, kdyby je někdo znal, četl....bylo to docela užitečný cvičení, protože to bylo poprvé v životě, co jsem se snažila pozorovat vlastní myšlenky ....