Firenzo, tohle je těžké téma.
My bydlíme - naštěstí, nedaleko, ale jednak nemládnu a také hodně pracuji (hypotéka na domek) a představa osobní péče je pro mne dost nereálná.
Máme děti už lehce opouštějící rodinné hnízdo, takže bych se snažila, kdyby cokoliv, vypomoci finančně tj. externí péčí.

Ale jak znám své tvrdohlavé rodiče, tak jakékoliv jiné řešení by bylo obtížné. Budu doufat, že nebude výhledově třeba.

Teď se s nimi se sourozenci dohadujeme o takových hloupostech. Chtějí předělávat byt a nechtějí si nechat vysvětlit, že už by měli uvažovat lehce dopředu. Jakože co nejméně bariér, madla ve vaně atd.
V záchranou sociální síť od státu tedy nedoufám vůbec. Vím, že jako rodina jsme schopni se zmobilizovat, otázkou je, zda to nebude nad naše síly finanční, psychické i fyzické, jak stárneme my, ale hlavně, jak těch stárnoucích příbuzných přibývá...