j.a.s.

zdravý a normální člověk s vyvinutým sociálním cítěním a rodinnými vztahy ani citové vydírání nepotřebuje. Prostě si je vědom, že by něco udělat měl.
Pokud jsem jediná, kdo může pomoci, tak bych měla.

Tak tak nějak to mám. A je mi dost jedno, zda ostatní nemohou nebo nechtějí.

Když to nelze, tak to nelze, na mně pak je, abych to vyřešila jinak nebo si vyřešila sama se sebou a svými pocity viny a svědomím.