"Vůbec nevím co budu dělat, protože se ode mně očekává, že budu jezdit uklízet. Mám to tam 1,5h.....a když jsem sama potřebovala-2x pomoci, tak NIKDO neměl čas a měl to řešit manžel.Takže tu už půl roku rozdýchávám situaci....."

Vidím jediné řešení - NEDĚLAT TO.

Když to budeš dělat, budeš vyčerpaná a časem budeš rodiče nenávidět, jestli už to dávno nenastalo.

Na Tvém místě bych zapracovala na Tvém vlastním přístupu, a to myslím v dobrém. Myslím, že máš laťku nastavenou nepřiměřeně vysoko a otravuje to jednak Tebe, jednak Tvůj přístup k těm lidem. Protože i když objektivně děláš asi zbytečně moc, tak sama máš pocit (možná podpořený výčitkami) že děláš málo. To podle mě není moc k životu.

Sestře vyčítáš "2 h šolíchy", přičemž 2 hodiny úklidu není tak málo. Co je na běžné domácnosti na dvoudenní pravidelné gruntování? Možná ta sestra má k tomu zdravější přístup než Ty a považuje takovéto "strhávání se" v neprospěch sebe a své vlastní rodiny za zbytečné.