Večer jsem odpadla v ložnici na postel, tváří do matrace, poloha mrtvoly, ještě ani převlečená do pyžama jsem nebyla. Jen na minutku, než půjdu do koupelny, říkala jsem si.

Přišel můj muž a začal hlasitě a kategoricky: No tak to ne! Tak to ne! Jednou nám to vyhlásili, tak to budeme brát vážně! Je to naše povinnost zejména vůči brazilským ženám! Žádnej holubník tady z toho nedělej, bude se slavit.

Teprve po několika desítkách vteřin mých vyčerpaných a tázavých pohledů mi vysvětlil, co že je to za svátek.