Film mám moc ráda. A zrovna scéna v baru patří mezi mé oblíbené - hrozně se přitom směju, je to samozřejmě naprosto trhlé a nereálné, ale zase to vyvažuje ty jiné příběhy, které jsou každý jiný a každý vyvolává jinou emoci. U příběhu s Keirou K. se dojímám, Sarah mě štve, u Atkinsona se intelektuálně bavím, premiéra tady miluju...... Je to přece o tom, že láska má mnoho podob. Příběh o přípravě natáčení porna je sice dle mého nejslabší, ale zapadá tam také. A marně přemýšlím, kolik bylo dětem, když to poprvé viděly. Budu se jich muset zeptat, zda je to nějak nepoznamenalo. Asi by mě fakt nenapadlo, že by to bylo pro děti nějak závadné, k pornu to má dost daleko. Jedna věc mě ale vždy zarazí - to jak Ema T. potká v zákulisí H. Granta a říká, že je její starší bratr. Připadá mi jako mladší. Je ale pravda, že po prvním zhlédnutí filmu jsem měla pocit jako...no dobrý, a to je všechno? Pak jsem to viděla podruhé, popáté.....Tem film je geniální!