Slonisko, utíkat před něčím je většinou blbě...když odcházet, tak neutíkat.

Já teda bych ještě eventuálně zvolila "manželskou poradnu", nevím, zda něco takového ještě existuje, ale prostě udělala bych to před tím posledním krokem, pokud bych ho vnímala jako řešení a útěk.
Já to teda nečetla celý, ale odcházela bych až tehdy, kdy bych si uměla opravdu představit život bez partnera. V nevyhovujícím svazku může být zrovna člověk frustrovaný, ale pak když si odpočine, může to pak zpět všechno vidět z jiné perspektivy.
někdy s tím hnout jde, někdy opravdu ne...ale zkusila bych to.Možná kvůli všem, ono rozvod pro osmnáctileté dítě a o kus mladší taky není žádná hitparáda.

Pokud druhý není vyloženě závadný partner, vždycky je možnost vylepšení, jen musí chtít oba...musí se oba podílet na "hnojení" toho vztahu...
Jinak to, že se člověk nerad vrací domů, jsem zažila...příjemný to není.

Ale myslet si, že na člověka čeká nějaký úplný štěstí jinde...no, možná jo, ale možná taky ne.