Na tři děti jsem byla prostě nastavená , proto je mám. Třetí bylo s odstupem, trochu jsme se finančně zbrchali a pak do toho šli. Ke třetímu by se asi to čtvrté i hodilo, namísto něj máme kamaráda, který podobně starého sourozence supluje. Kamarád má sestru s větším věkovým odstupem a tak oběma rodinám jejich kamarádství maximálně vyhovuje. Bez něj by to bylo horší. Do čtvrtého dítěte jsem nešla i z finančních důvodů, už jsem měla obavu abychom to zvládli. Nás by příspěvek na auto nenamotivoval, ale nezlobili bychom se. Že je každé dítě finančně, fyzicky i psychicky náročné je fakt. A to finančně nejnáročnější nás teprve čeká, nejstarší jde na VŠ letos a za dva roky asi další dcera. Platit oběma ubytování a další výdaje už není taková sranda. Pokud si člověk pořídí nějaké dítě navíc oproti častějším dvěma a stará se, tak nejsem proti to ocenit, i když nás už se to týkat nebude.