Odcházela jsem do práce v 7:00, vracela se před 18:00 (musím započítat nejen standardnní pracovní dobu, ale i dopravu do a z práce), pak uvařit, uklidit, vyprat a udělat další domácí práce, občas se makalo i o víkendech. Vožení na kroužky nepřipadalo v úvahu. Zaměstnavatel mě nepustil ani na blbý rodičáky, který bych si klidně napracovala. Ne, to nešlo, leda si na to vzít dovolenou, ale tu jsem potřebovala na léto. Takže já jsem se snažila rodinu zabezpečit finančně, ale dítě se vpodstatě vychovávalo samo, na to už jsem prostě čas neměla. Ne že bych nechtěla, ale po 18:00 se toho fakt moc stíhat nedá. Prarodiče nebyli.