No hlavně je to situace, kdy člověk někde bydlet potřebuje a běžnou prací si na normální bydlení nevydělá. Což je samozřejmě minimálně zklamání a celospolečensky průšvih, ať v Paříži nebo v Praze.

Paříž a metry: Jedinec průměrně pracující a vydělávající mívá 8–15 m2 v nájmu se záchodem na chodbě.
Jedinec slušně vydělávající mívá vlastní přiměřeně olezlý 22–35 m2 velký byt s WC a mikrokoupelnou (nebo třeba i 50 m2 za Paříží).
Dva slušně vydělávající (každý tak 3–5tis euro/měs) by těch 35–50 m2 v centru Paříže mohli někdy po čtyřicítce zvládnout a splácet dalších 30 let. Buď si k tomu pořídí dítě nebo na úvěr ještě minibyt k pronájmu u moře, aby měli na stará kolena přilepšení k důchodu.

No nebo státní byt (jsou mnohem dosažitelnější než u nás), ten zaručuje celkem slušnou existenci a možná i přerušení placení nájmu, když je člověk v průšvihu.

Velmi přibližně si to cucám z prstu.