Adax, na takovy jednani jsem desne alergicka, a to je taky problem. Clovek se potrebuje uzivit a je strkan do role, ktera ho stve, a aby se uzivil, nic moc nenadela a musi drzet hubu a krok.

Mne stve jakykoli jednani se mnou v tomhle stylu, i kdyz si tim nejsem nucena vydelavat. Treba si jdu koupit pocitac. S pocitacem zachazim od poloviny 80. let. Vcetne vzdelani. Kurzy pro dospele i deti, pouzivam ho pri vyuce jazyku davno pred tim, nez se to pouzivat zacalo, a tak podobne. Na skole, kde jsem pracovala, 2 muzsky ucitele matematiky, kteri meli IT na starost, neumeli ani ctvrtinu toho, co jsem umela, kdyz jsem tam zacla. Pred zaky mne ruzne ironizovali, ovsem zaci si vsimli brzo, ze jsem vyresila ruzny technicky problemy, a chodili za mnou (=taky radost, protoze kiolegove byli pochopitelne "nadseny" a shazovali mne pred dalsimi kolegy).
Prede dvema lety jsem menila pocitac. Hosici v retezci na mne zirali stylem "tetka (jeste k tomu cizinka) si jde koupit pocitac, hahaha. Dohadovat se s nima, ze ja neco chci, protoze… sa nezajima mne jejich nazor na to, jestli to potrebuju nebo ne.
Nebo "si" jdu koupit auto. konci to tim, ze s po vypoctu ceny se zeptam prodavace, jestli mu mam zaplatit i za to moje 5 let stary, ktery nechavam firme, nebo jak to myslel
A cokoli technickyho, co si zenska jde koupit bez muzskyho doprovodu. Muze vedle Tebe stat dementni muzskej, ale porad se predpoklada, ze ON prece vi.... a TOBE koupi