Téma mám už dlouho v hlavě a zatím nebyl čas, prostor a taky jsem si říkala, že jsem po těch náročných prázdninách nějak "nasáklá" Riškovým autismem, ale v poslední době tu byla témata s podobně blízkým obsahem, tak se teda odvažuji (píšu to proto, že mě vždycky berete osobně a dnes dávám fakt obecné téma).

Všeho je moc a leze mi to na nervy. Nejsem přece jediná, kdo takto uvažuje, tak kde jsou ty změny, nové nastavení společnosti?

Jsem pohodlná a líná, žádná lesana, alternativní jen vypadám, spíš pro tu izolaci. Jsem ráda, že mám ledničku, pračku, televizi, pc, mobil, auto atd. Když tu byla paní ze sociálky, měla jsem strach, že si jí něco nebude líbit, ale všechno je to dnes "standartní" vybavení a tak mám nárok na dávky, stejně jako mnoho jiných (myslím samoživitelky a potřebné, ostatní pro dnešek vyjímám).
Používám normální věci, které koupím v obchodě za barákem (Lidl, Kaufland, Tesco, Albert), ale proč tam musí být 30 druhů pracích prášků, x druhů kafe, oplatků, šamponů, plastových udělátek a všeho po koko... (pardon, pro zjednodušení popisu :) )
Za prázdniny jsme najeli 4tis km, všude kamiony, tahače tahají z jednoho konce světa na druhý věci, věci, věci.
Někdo je vyrábí, produkuje, kola se točí, zisky se točí, lidi mají práci, chápu, ale fakt to všechno potřebujem? A kam jde to, co se nespotřebuje? Mluví se jen o jídle, o jeho plýtvání, ale další věci taky stárnou, nejsou in, nahrazují je nové, jsme zahlceni reklamami, jak něco se stejným názvem je teď jiné, nové, lepší (např. šampony, zubní pasty a spoustu jiného), ale kam jde to neprodané, kterého ještě před týdnem byly plné regály ve čtyřech "mých" obchodech a tisících dalších?

Máme mašiny, které nám ulehčují život (nechci prát v potoce a kvedlat sníh z bílků vidličkou!), ale už delší dobu mám blbý pocit, že je ten život jako počítačová hra - jízda po dálnici určitě :), ten systém kolem supermarketů a další, taky třeba stavebnictví, panebože ta jedna cihla přece nemá hodnotu, že barák je za x milionů, byznys za vším (farmacie že).

Z předešlých diskuzí si říkám, že tady jste nakloněni takovému uvažování, hledáte cesty, je nás málo? Čím dál víc zaznívá hlas ochrany přírody ve všech směrech (plasty), ale změny nevidím. Vy jo? Ne to, co děláte vy, vaše rodina, ale lidi, lidi, pro které tenhle systém pořád jede a točí se. Kteří to jsou, když jednotlivě chce snad každý jeden kvalitní produkt (přírodní kosmetika, protiobalová kampaň, třídění odpadu ap.)?