kruci, km naskočí jako nic, fakt. Miluju Ostravu a jsem tu zakořeněná, Riška tu má skvělou péči (aspoň dokud je dítě), ale některé služby jsou tu nedostupné - jezdím k zubaři do Havířova, s Riškou do Opavy, žádný zubař v ČR ho neošetří, jsou to jen prevence, pro případ zákroku jsme se byli domluvit ve Zlíně a Brně, kde nám dali dřívější termín a kde jsme to spojili s dovolenkou na pouhé tři dny, tam je doprava naprosto šílená, zasekané celé město, uzavírky, opravy všude; mám ještě dospělou holku na Valašsku s miminem, vidíme se jednou za měsíc, cesta tam nemožná, dálnice není, plazíš se mezi dědinama, v jednom pruhu, v serpentinách nepředjedeš, nenahoníš nic, 100km za dvě hoďky cesta tam; přesunuli jsme se na Jižní Moravu, paráda, ale cesty to samé, od Strážnice až po Mikulov, Riša chtěl Vídeň, už si více pamatuje, vzala jsem ho tam, díky radám odtud, z rodiny výborná logistika, další stovka tam a zpět taky; něco jsou jen pojížďky kolem 30km, něco kolem té stovky, víc mi v autě nevydrží (proto se nikdy asi nedostanu za vámi, kteří nás zvete - moc děkuju!), přesto jsme objeli i nějaké jeho internetové kamarády, autisti jsou hrozně izolovaní, ale chtějí mezi lidi, tak jsou aspoň mezi sebou, byli jsme v Prostějově, Vrbně pod Pradědem, Jeseníku, Velehradě. Je problém, aby spal na cizím místě, kolikrát to fakt jedu na otočku, prostě to naskočí. Takové prázdniny ještě neměl, já taky ne, jsem ztahaná, ale spokojená, samotnou by mě to nenapadlo, pro něj to udělám.