Já mám úplně stejné pocity jako ty. Ale pak mám někdy úplně jiné pocity. Stoupnu si tak v tom obchodě, kochám se tou přepestrou nabídkou a děkuju, že jsem se narodila tady a teď. Strašně si užívám ten blahobyt. Tu skutečnost, že si můžu koupit co chci, i když si to nekupuju. Že mohu ochutnat jídlo z celého světa, z tropů, od moře a nemusím nikam létat letadlem ani plout lodí, protože všechny ty krásné věci někdo pošle ke mně. Že si mohu vybírat a že se musím rozhodovat. Ano, vidím spoustu konzumu, obžerství a materialismu. Jenže taková je prostě zrovna doba. Když to nebude fungovat, zanikne to a stane se z toho slepá ulička. Já nemám obavy o tuhle planetu. Budeme se muset naučit s blahobytem zacházet. A když se nám to nepovede, tak ádié Homo sapiens... Jdu si dát jogurt (plnotučný).