Na to bych byla opatrná. Většina lidí si pod "mít rozum" představí "slepě se podřídit rozkazu dospělého" ale přitom mít rozum je přeci naopak to, že já sám vyhodnocuju situaci a dělám svá vlastní rozhodnutí a nesleduju slepě jenom příkazy autorit (nevztahuju to k tomuhle konkrétnímu příkladu, myslím to všeobecně). Dokud člověk vychází pouze z premisy, za každou cenu donutit protistranu k tomu co chci já a jenom hledá způsoby, jak to udělat, tak to většinou nikam nevede. Důležité je se taky zaměřit na hledisko toho dítěte, protože i to dítě mu k tomu evidentně nějaký důvod, proč mu to tak strašně vadí. Jinak řeči o fyzickém násilí (plácnutí atd) dospělé osoby vůči 2 letému dítěti, to už je přes všechny meze.