Borgis,
"Mým úkolem jako rodiče je vést dítě mezi nástrahama tohoto světa a naučit ho se v nich orientovat a žít v něm. "

samozrerjme. Ovsem to se da klidne delat ruznym zpusobem, zavisejicim na "zralosti" toho ktereho ditete. V urcitem veku vysvetlovat a diskutovat. Coz s dvouletym/triletym ditetem neni tak jednoduchy, ze jo. Pro ty mladsi a nezrale proste ty prakticky musis fyzicky odtsranovat ty a dalsi dospeli, ne rict "hele, tohle teda ne" a domnivat se, ze mas vyreseno. Podle veku ubirat fyzicke zabrany (=dvirka, zamky, veci, o ktere se bojis….) a vic vysvetlovat. Vzdyt i v tom aute mas prizpusobenou bezpecnost, jak to je dneska technicky mozny. Airbag, pasy, pro deti zidle s pasy, ruzny druh pneumatik atd atd, doporuceny vek, kdy co smis (=ridit, sedet vepredu …) a to nerozhodujes sama, je to proste pro tvou bezpecnost od vyrobce/uradu narizeno. A dvoulete dite tohle vsecko znat ani nahodou nepotrebuje, od toho jsi tu ty jako instance, abys to vhodnym zpusobem vyresila.

Ono to totiz takhle funguje i v tom svete pro dospele. Podniky maji narizena ruzna pravidla, jak zabranit moznosti urazu. Napr. (jen maly prikladek) pracovnici ve vyska, treba pokladasi strech, maji narizeno byt pripoutani. Zamestnavatel ma povinnost jim to spolehlive pripoutavani zaridit. Ono nestaci rict pokryvaci nebo kominikovi "davej bacha, uklouzne ti noha a mas to". A dalsi takovy ruzny narizeni na ruznych mistech musi byt doplnena "pomuckami", ktere to umoznuji, prizpusobenymi situacim.