Já jsem hlad jako takovej neměla nikdy, ale kamarádka přišla domů a měla tam omáčku s knedlíkem, já tak chleba s hořčicí , než někdo přišel z města s nákupem, u nás se ve všední den jídlo neřešilo. Ale já žiju, abych jedla, první teplý jídlo jsem uvařila v devíti letech a na střední už jsem si dělala i teplý snídaně, nejen večeře Co jsem z domova, denně nebo obden vařím, už 33 let. Ale uznávám, že po revoluci je to strašně jednoduchý, než když už ve 4 v kráměnebyly housky a mlíko, krámy prodávaly do sobotního poledne a když byl konečně čas na pořádnej nákup,večer nebo o víkendu, bylo zavřeno