Libiku,
v březnu po nich nikdo ani nevzdechl, protože věděl, že by mu to bylo prd platné.
Ale jakmile přišly do zeleniny, tak se stavěly do fronty celé rodiny včetně hluchých dědečků a chromých babiček, protože banány byly jen na příděl. A nejen banány. Jako sotva prvňák jsem takhle stála právě před Vánoci asi 3x ve frontě a držela místo někomu z rodiny, protože na příděl byly i oříšky a kokos.
Sorry, nemůžu být "dobrovolně skromná", mně se z téhle socialistické praxe, kdy věčně něco nebylo a jedlo se furt dokola pět jídel, co se dala uvařit z toho co bylo ježí chlupy v zátylku a žádný milý sentiment to ve mně rozhodně nevzbuzuje. Že jsme neměli hlad je sice hezký, ale jaksi nedostačující. Když bych si měla vybrat mezi 150 jogurty dnes a 2 tehdy (bílý a ovocný, který dost často v osm ráno už na pultě nebyl, protože jich do sámošky pro celý sídliště přivezli deset), tak si ten "komo model" fakt nevyberu.