Věk je jen číslo. Ale pokaždé jiné a tak je třeba k tomu přistupovat. Na životě je hezké, že se mění. Nebavil by mne, kdyby byl pořád stejný a člověk se nevyvíjel a neměnil. Jak psychicky, tak i fyzicky. Základem je poslouchat své tělo, být na něj hodná a rozmazlovat se. Po všech stránkách. Dříve člověk (žena) rozmazlovala své děti a ve vyším věku přichází čas pro sebe. Smrt je ještě daleko, ale taky už blízko. Je třeba zbývající čas maximálně využít. Užívat si, být marnotratná a zhýralá. Odpočívat i být aktivní. Jak to zrovna jde. Nelámat nic přes koleno. Nepodlehnout kultu mládí. Nebábovatět. Akceptovat to svoje číslo a vytěžit z něj maximum. Smířit se se stárnutím a najít si i ve vyšším věku něco hezkého. Mít plány a těšit se na něco neustále. Nerezignovat. Ani na chlapy. Je pořád spoustu věcí k objevování a užívání. Zejména v této blahobytné době.