Grainne, přesně tak.

20-30 let patřilo čistě mé zábavě, chtěla jsem se bavit, práce byla spíš nutnost abych zaplatila nájem a měla na večírky.
30-40 byl čas dětí, které jsem piplala, měla jsem dvojčata a pak třetí, žádné babičky, vše o kompromisech aby to vyhovovalo dětem (ať dovolená, ať program všedního dne).
Po 45 jsem se hodně zklidnila, hodně mne baví práce, děti jedou pěkně setrvačností, s mužem trávíme hodně času sami.
Mám ale hodně samostatné děti a plně funkčního muže, jinak by to ještě tak 5 let nebylo úplně ok.
Vlastně mě teď ten život baví nejvíc co mě kdy bavil.