Borgis, každý se za 30 let změní, to je normální. Ve dvaceti jsem neměla problém se s kamarádkou sbalit, vzít spacáky a odjet na čundr. Kde budeme spát, jsme netušily často ještě v pozdním odpoledni, ale vždy jsme se s někým seznámily a nocleh sehnaly. Ve vší počestnosti.
Dodnes se občas divím, že nás někdo nezabil a nezakopal na zahradě. Teď by mě podobná akce ani nenapadla.
Kdo tady píše, že žije úplně stejně jako ve dvaceti, to jste opravdu ani trochu nezlenivěly?