Prostě i duševně jsem někde jinde.......

Kaipo, tak to jsem byla duševně jinde už v těch 20, já jsem byla vždycky pohodlná a potřebovala jsem hodně spát. Po pařbě jsem druhý den vždycky spala nejmín do 16 hod a následovala další pařba (víkend, ve všední den nikdy,pokud jsem neměla druhej den volno), po noční to samý.
Zlom nastal až s dětma, kdy jsem se nemohla vyspat jak potřebuju a na cokoliv "zbytečnýho" pro zábavu jsem byla strašně utahaná. Takže ted, kdy už zase můžu prospat celej den, když potřebuju, jako za mlada, mám novej příval energie a nabírám si zpátky věci z mládí, který jsem ve 30 vzdala. S malým dítětem mě nenapadlo jít na ples, když jsem věděla, že mě v 7 ráno vzbudí a nevyspím se. Ted už dáme zase celou plesovou sezonu.