Ahojky. Otěhotněla jsem, i když jsme chtěli ještě tak rok - dva počkat. Bydleli jsme v 1+1, manžel měl v té době nejistou práci a já byla zaměstnaná teprve rok s nízkým příjmem. Taky jsme si to neuměli představit. Ale jsme šťasní, že máme takového krásného a zdravého broučka. Ono to nakonec nějak šlo (muselo). Například hodně hezkých věcí se dá sehnat v dětských bazarech (ty mrňousové to prakticky nezničí a koupíš to za poloviční cenu).
Myslím, že nemá cenu čekat na nějaké až až... Znám pár holek, co mají na drahé kočárky, ale nemají v něm koho vozit, prostě jim mimčo nejde, a to musí být stokrát horší.
Chci tě jenom povzbudit, jak na tom jste víš nejlíp sama. Měj se moc hezky a přeji krásné třeba i pozdější miminko.