Kudlo, já Galbraitha (aka Rowling) naopak miluju právě proto, jak nádherně a dlouhodobě buduje napětí. Žádný fik fik dvacet mrtvých v prvních deseti stránkách a pak zběsilé honičky, ale detektiv, který chodí od svědka ke svědkovi, vyslýchá a staví mozaiku klidně tři sta stránek, aniž by se něco reálně vyjevilo. A já můžu přemýšlet současně s ním, zkoušet si to odhalit taky. Taková stará dobrá anglická škola, Agatha a spol.

A příběh Cormorana a Robin, který prolíná všechny díly série a buduje se opravdu slovíčko po slovíčku, aniž bych po čtyřech dílech tušila, jak to skončí, tak to je koruna navrch.