"Ohledně bytu se buď nějak kšeftovalo s těmi dekrety, pak některé podniky měly podnikové byty
Byty ve vlastnictví prakticky nebyly žádné, leda tehdy byla ta družstva, což se obvykle vázalo na práci. Organizovaly to podniky. Ale taky to často i znamenalo si ten "panelák" ve volném čase postavit.
Pak teda možnost postavit si dům, ale to bylo velmi obtížné jednak profinancovat a jednak sehnat pozemek."

Ano, přesně takto si to pamatuju taky.

Včetně té nutnosti "si postavit", což byla v případě domu často dost slušná řehole na několik let, a navíc - každý na to není, aby to dělal vlastníma rukama.

S těmi "dekrety" se opravdu kšeftovalo tak, že pokud někdo chtěl měnit menší byt za větší, tak tomu v tom větším musel zaplatit poměrně vysoké "odstupné", což bylo samozřejmě nezákonné, ale prý to jinak nešlo, a to pořád ten byt nebyl jeho, ale měl jen "smlouvu na dobu neurčitou".
A pak existovalo něco jako "nadměrné metry", tj. nebylo jen tak, aby jeden člověk mohl bydlet v bytě třeba 4plus 1. Ke konci totáče Ti ty nadměrné metry "jen" předepsali k doplácení, pokud jich nebylo moc, ale dřív myslím, že Ti ten byt mohli i sebrat a přidělit Ti menší.

Ve srovnání s tímhle je hypotéka opravdu procházka růžovým sadem a jsem za tu možnost moc ráda.