Přidat odpověď
Wattsenglish mě pronásleduje už několik let jak duch mrtvého Komtura.
Nejdřív jsem to musela učit, což samo o sobě bylo pekelné. České školství je možná na houby, ale i tak mám pocit, že se mu nikdy nepovedlo vyprodukovat něco tak ošklivého, vulgárního, uřvaného, stupidního humorem nejhrubšího zrna. Možná jen stejně málo účinného.
Než jsem "metodu" mohla začít používat, musela jsem projít školením. Učila nás taková paní, která byla strašně vervní, pozitivní a kolektivní, museli jsme dělat dřepy a přebíhat od okna ke dveřím, abychom viděli, jak je přebíhání od okna ke dveřím boží, a také házet mičudou a imitovat straky. Angličtinu měla takovou tu klasickou českou B2, ale nevěděla o tom, připadala si jako mistr světa a opravovala "výslovnost" starší kolegyni, která sice měla poněkud de mode akcent, ale výslovnost měla v pořádku a hlavně uměla. Asi tak stokrát víc, než ta školitelka, která jí ale "taktně" vysvětlila, jak je zaostalá. Kotel trapnosti, na konci školení dorazila ředitelka a museli jsme paní tleskat.
Pak uhodila Wattsenglish poprvé na moje dítě. Měli jsme to doma. Zakázala jsem to pouštět v mém doslechu, dcera je smířlivá, tak si to pouští potají nebo si to možná nepouští, nevím. Nepotřebuje to, protože všechny děti jsou od narození v téměř denním kontaktu s mluvenou americkou angličtinou, takže i ti malí obstojně rozumí a něco mluví, ve škole s tím vypadají jak bilingvní einsteini, což nejsou.
Samozřejmě, materiály k Wattsinglish jsme si museli koupit. Letos jim platíme již potřetí a ještě dlouho budeme.
Ale to by snad všechno ještě šlo, nejsou jediný, kdo tyje z naší práce potu, to nejhorší se stalo dneska.
Do první třídy nastoupil malý. Malý je z mnoha důvodů největší "američan". Vlastě už mluví docela hezky, když chce. Jenže dneska přišel se starou známou písničkou: "Hello, hello, how are you.", kterou vyřvává Steve, straka a kdo ví kdo ještě. Malý nejdřív nahodil, proč a jak by se měla hudební složka písně obměnit za něco lepšího (pravda, hlavně za něco méně stupidního, synu) a pak že mi to zazpívá, načež zapěl (foneticky): "Heeeelou, heloooou, hauíííííííííííjůůůůůůůůůů". Já mu na to ještě v klidu povídám: "How are you" a on na mě: "Nene, maminko, vy to s Neilem říkáte blbě, i tatínek, Julia, Ryan a všichni, naučili jste se to špatně, je to "hauíjů", tak to říká Steve. Já: "To jsi jenom špatně rozuměl, to se stává strašně často u písniček, když nevidíš slova napsaná." Malý: "NE! Tak to říká Steve a pan učitel." A vydra.
Vyvolalo to flashback z inkriminovaného školení, jak paní říkala, že jednou z největších výhod Wattsnglish je, že učitel vlastně nemusí anglicky vůbec umět. Metoda to umí za něj, stačí pustit CD.
Díky Steve!
Předchozí