tak jasně že to zvládneš
když jsem s první dcerou jako miminkem řešila u doktorky, že je hrozně uřvaná, nervní a vzteklá, ptala se mě dr. jestli bylo těhotenství v pohodě... říkám, že jasně, pohoda... a ona "žádné nervy, stresy?" "no pravda, neměli jsme peníze, nevěděli jsme, kde budeme bydlet, na honem jsem organizovala svatbu... stresu asi bylo dost, no" a ona "a co nějaké náhlé stresy, úlek?" "no, počátkem sedmého měsíce jsem měla autonehodu, nabourala jsem auto"... "hm a vaše zdravotní komplikace?" "no, žlučníkové koliky, záchvaty pak už i po bramborách, čekali jsme s operací, až se dcera narodí..." dr. se začala smát a prý jí to těhotenství moc pohodové nepřipadalo
na operaci jsem nakonec šla, když bylo dceři asi 5 měsíců, taky jsem odstříkávala a o dceru se starala máma, jezdili denně pro mléko do nemocnice