Přesně tak.

Všechno je zpočátku nezvyk.

Kdyby byl před 40 lety dítěti někdo dal jméno jako Tobiáš nebo Charlotta, tak by se nad tím tehdejší omezenci taky pohoršovali nebo se tomu posmívali. Dneska po tom nikdo ani nevzdechne, protože jich po ulici běhá spousta.

Mě na tom nejvíc fascinuje, z jakého titulu si někdo může myslet, že by jemu naprosto CIZÍ člověk na něho měl brát ohledy ve věci, která se toho cizího dotýká maximálně (je to JEHO jméno, které musí nosit celý život, má to třeba nějakou historii nebo se mu to prostě tak jen líbí, což úplně stačí), kdežto toho kritika prakticky vůbec a vůbec nic mu do toho není.