...mně jako rodičovi se třeba ty barevný třídy vždycky líbily
Podívat se tam na 10 min asi dobrý, ale sedět celý den ve vybuchlé střelnici musí být na budku.

Hranice vkusu či přiměřenosti každý vnímá individuálně, těžko soudit, když to člověk nevidí. Se svými dětmi jsem během několika let prošla desítkami škol, chtěla jsem jim dát možnost podívat se předem na DOD, aby trochu vnimaly atmosféru školy, kterou případně budou navštěvovat. Tak syn nenastoupil do školky, která měla údajně rodinný přístup, ale příšerně přeplácané třídy, chodby, okna, sama jsem z toho měla nepříjemný pocit. Stejně nepříjemný pocit jsem měla z tříd na gymplu, kde byly jen holé bílé stěny se zelenými sokly, žádná kytka, studeno, až mrazilo. Anebo dlouhá chodba se šedivými šatními skříňkami.

Nejlepší dojem z prostředí školy jsem měla poslední dobou z waldorfského lycea - jemné pastelové barvy, kytky, a kdysi z PORGU v Libni. Pak se mi líbily třídy, kde dostali prostor ke kreativitě samotní studenti.

Osobně mi třeba dost vadí reklamy na zdech u eskalátorů metra, zejména blikající, o bilboardech a reklamě ve veřejném prostoru nemluvě, ale to už by bylo jiné téma.