Já to vidím tak, že ženská koncovka u příjmení je součást českého jazyka. Takže když se mluví,píše česky, měla by se ta koncovka používat ať jde o české nebo cizí jméno.

U jmen, která končí na souhlásku (při výslovnosti) to jde snadno- jdu tam s paní Novákovou, Schwarzovou, McGonagalovou, Snapeovou, Nguyenovou.

Různé je to u jmen, která končí na samohlásku. Když je to -í, je to jasný, je to podle vzoru jarní, takže nesklonný a bez -ová, čili s Agathou Christie. U -o/nebo -ou bych -ová taky dala. Vynechávám MM a GG, tam je to vžité bez, ale když si to řeknu s neznámým jménem, třeba paní Doeová, Borroughová.

Když končí na -e, na to vzor asi nemáme, tak bych to vzala jako -í, čili bez -ová a nesklonné: paní Bonasieux, paní Depardieu.

Takže při používání v češtině bych to používala jak píšu, takže s ženskými koncovkami a většinou skloňováním.

V cizím jazyce bych to zas přizpůsobila tomu jazyku. Takže v češtině budu mluvit o Maryl Streepové, v aj about Maryl Streep. Ale když budu mluvit o sobě, budu mluvit about Konzervová, tedy s tou koncovkou, protože to je české jméno a ze své podstaty tam patří.

Ovšem bylo by potřeba, aby se v tomhle směru staly úřady pružnější. Takže brát tu ženskou koncovku jako něco, co je součást jazyka.

Takže když přijde Němka, která má v pase "Schwarz" a přitom bude mluvit česky, budu jí oslovovat jako paní Schwarzovou, když s ní budu mluvit německy, budu jí oslovovat jako Frau Schwarz. A nevím, proč by to měl být problém. Přece kdybych o ní mluvila česky bez přechýlení, tak budu říkat s paní Gertrudou Schwarz, takže to křestní stejně neodpovídá tomu, co má zapsané v pase v prvním pádě. Takže se budu řídit jazykem, ve kterém mluvím.

A kdyby to mělo genderově zcela 100% korektní, tak nebude pan Novák a paní Nováková, ale paní Nováková a pan Novákový.