Tak samozřejmě že by bylo onikání dnes legrační přežitek, kdyby to někdo používal. To jsem nemyslela zas tak vážně, že bychom si měli s nevyhraněným vzájemně onikat. Ale kdybych mu měla říkat "oni", tak bych mu onikala. A že to byl výraz úcty vyšší než vykání je přece jasné. Jaký příklad mám uvést? Určitě se onikalo na začátku 20. století, viz třeba ve Švejkovi se vesele oniká. Ale v angličtině zřejmě takový problém (nadřazenost/podřazenost) není. A Grainne žije možná v cizině? Tak je snáze pochopitelné, že v tom případě by to pro ni nebyl takový problém. Teda vidím, že se asi opravdu dnes nudím, když řeším tohle