Opět se z dětí dělají mimina. Moje sestra v páté třídě si donesla přihlášku, řekla našim, že chce na gympl (nikdo z jejích kamarádů tam nešel, bylo to v jiném městě a naši o tom nikdy nemluvili, já starší normálně na ZŠ), byl to prostě její nápad, řekla "tady mi to podepište", naučila se na přijímačky. Táta ji tam akorát odvezl. Pokud vím, měla super třídu a byla 8 let spokojená. Moje kamarádka mluvila asi od 3. třídy, že chce jít na gymnázium, byla chytrá, tak prostě šla. Jiní kamarádi šli po deváté třídě, měli, řekla bych, těžší přijímačky. Každého to bylo vlastní rozhodnutí, neznám nikoho, že by ho rodiče nutili nebo odrazovali, vyrostli jsme na sídlišti a rodiče nás všeobecně nijak zvlášť neřešili. Sem tam chtěli, aby někdo chodil do lidušky nebo na pohybovky, ale to bylo tak vše. Důvod pro rušení nevidím, akorát zase budou změny, plno zbytečné byrokracie a tak dále a tak podobně.