„Všichni už něco napsali o Grétě, já (ne)napíši také.
Poznámky k jistým specifikům aspergerova syndromu. Možná to umožní onu dívku chápat těm, co chtějí chápat a né jen řvát (hurá nebo fuj).
As skutečně neznamená ztrátu inteligence a schopnosti logicky uvažovat. Naopak, logika bývá leckdy v oblasti geniality.
1) Takový člověk má v uvažování výrazný přesah až brutální logiky a racionality nad citovostí. "Ty jsi byl u doktora? Ty brzo umřeš?" "Vy máte ošklivý účes." Řekne, protože je to přeci pravda. "My" bez as si situaci přikrášlujeme, aby tolik nebolela, zavíráme oči. Druhým nepřijemné zdělení dávkujeme opatrnými slovy. To as většinou nedělá.
2) S lidmi jde manipulovat. S lidmi s as většinou o mnoho hůře, než s běžným vzorkem. "zmanipulovaný asperger" se mi jeví vcelku jako oxymóron.
3) Urputnost, zejména v trvání na své pravdě bývá většinou také přítomna.
Tj, Můj závěr: Ta dívka říká co si myslí, co svýma očima vidí. Dost možná vidí to, co my vidět nechceme, protože je to ošklivé. Nebo na to koukáme s projektováním svých přání a cílů. Svojí přímostí potencuje aktivisty obou stran. Svým úspěchem a osamoceností nutně budí spiklenecké teorie ("sama by přeci nic nedokázala"). Fackuje naše ego - my přeci víme co jde a nejde dokázat, jak to "Oni" mají v ruce, jsme moudří, chytří, zkušení a plešatí. A ona nám svým příběhem říká, že jsme jen líní a zbabělí.
Každopádně problém není Gréta. Problém jsme my, s našimi barikádami v hlavách,předpoklady složených z emocí a přání.. a také změny klimatu.“