"Ta matka je z toho nepochybně zoufalá, rozhodně si to určitě nepřála. Pravděpodobnost, že se jejímu neočkovanému dítěti něco takového stane, je velice velice nízká. No, holt se stalo. Podle informací z médií je to žena, která má sama vážné zdravotní problémy neurologického původu, a dost možná má podezření, že je vyvolalo očkování, od doktorů. (Spousta doktorů, zejména právě neurologů, imunologů apod. podobné souvislosti připouští, bohužel často pouze mezi čtyřma očima.) Chci tím říct, ze má třeba opravdu důvod, proč mít z očkování obavy. A teď suďte, sudičky. Jistě, že je lepší mít dítě třeba s roztroušenou sklerózou v mladém věku, ale živé. Ale po boji je každý generál, a před tím bojem ty pravděpodobnosti vypadají o hodně jinak."

Sněhulko,

já osobně bych jako větší riziko vnímala možnou nákazu než ty neurologické problémy. Brala bych to tak, že obě situace - očkovat/neočkovat, mají rizika a menší by mi připadalo to s očkováním. Ale důkladně bych ho zvažovala, třeba to nějak časově posunula, hledala šetrnější apod.

Ta matka se rozhodla jinak a v její situaci to chápu, beru to jako odůvodněné a respektuji to. Nicméně, při každém sebemenším zdravotním problému bych tohle měla na paměti a vždy na to upozorňovala. A snažila bych se i hučet do otce, aby na to myslel, když s dítětem je a bude nemocné nebo se něco stane.

Takže chyba byla, že si to lékaři nezjistili, ale chyba byla i to, že ten, kdo s dítětem byl, na to sám nemyslel a neupozornil.