Přidat odpověď
A proč asi? Školy jsou zrušené nebo jednou na výjimku ministerstva školství, prodejna zavřela, hospoda taky, autobus jede každý sudý týden do města na ranní a lichý na odpolední, doktor daleko, zubař ještě dál - na vesnici jsou jen důchodci, a to ještě jen do té doby, dokud si zvládnou v zimě topit. Až to nezvládnou, čekají několik let na umístění do domova důchodců.
Obec, ze které pocházím, měla před r. 1989 cca 1.700 obyvatel, menší středisková obec. Každý školní ročník měl cca 40 dětí, 20 místních, 20 ze spádových obcí. Ve spádových obcích byly málotřídky. Mámy v malých obcích bývaly doma do 6 let věku dětí (jak jinak než zadarmo, že), protože by musely vozit děti do školky do střediskové obce. Děti tak nikdy nechodily do školky, šly rovnou do školy. Některé mámy teda chodily do kravína, kde byly v noci, a pak zase odpoledne, ale to už děti hlídal manžel, když se vrátil z práce.
Dnešní stav: cca 1.100 obyvatel. Málotřídky všechny zrušené. Školní ročník má 10 - 18 dětí včetně spádových obcí. Kompletní ZDŠ má 149 žáků, t.j. 16,5 žáka na třídu (tedy ani ne polovina dětí, co tam byly před 40 roky). Zůstala tam ještě školka. Prodejnu má Vietnamec. Hospoda skomírá, občas zavře, pak ji zas někdo otevře, ale výdělek vcelku nula nula nic (hlavně ale, že musí vést EET, že). Pošta ještě přežívá. V obci je zbytkové JZD a továrnička, kdyby to tam nebylo, obec postupně vymře. Další pracovní příležitosti 12 km (město) a 30 km (další město). Mladí lidé utíkají do města.
Vedlejší obec: ze 70 trvale hlášených obyvatel tam žijí 4. Chalupy buď slouží jako rekreační chalupy nebo jsou prázdné a chátrají.
Není to pohraničí, ale Vysočina.
Předchozí