Tak ode mě sodu určitě nedostaneš, chápu, že Tě to štve.
Já to mám tak, že s mými pěstouny
bydlíme kousek od sebe, prakticky denně volám, ale je to tak proto, že to tak CHCI/chceme. Snad nikdy jsem neslyšela žádnou výčitku v tom směru, že se nezastavím apod. A myslím, že to je rozhodně nadprůměrná frekvence a není to nic, co by se dalo vyžadovat - já s nimi mluvím ráda, a je to mimo jiné i tím, že se ty hovory rozhodně nenesou v duchu výčitek.
Myslím, že tohle je trochu problém toho, že dokud ti rodiče měli "vlastní program", tak byli v pohodě, ale jakmile tohle pominulo, tak "nemají co dělat" a dělají si nárok na to, že by jim ten program měly dělat děti. Do určité míry je to pochopitelné, ale myslím si, že výčitky jsou nejhorší možný způsob, jak toho dosáhnout, a pak si taky myslím, že by člověk v tom věku už taky trochu "mohl mít rozum" na to, aby si z dětí neudělal jediný program svého života a našel si i "něco svého".