Slupko,

ale přání čerstvě pozůstalého je něco jiného než přání zesnulého.

To první bych samozřejmě respektovala, a pokud byl traktor jeho tatínka a on ho nechce prodat (i když třeba jen zatím), tak bych se vykašlala na případný finanční přínos z traktoru a nenutila bych ho k prodeji, i kdyby traktor na té zahradě třeba shnil.

Ale ne vždycky se to musí takto sejít. Umím si představit i situaci, kdy by tatínek-hromadič nabádal děti "traktor nikdy neprodávejte", přičemž dětem by bylo jasné, že je to starý nepotřebný krám a ONY SAMY by k němu neměly žádné "citové vazby".

Svou odpověď jsem cílila na tento druhý případ (tj. přál si to jen zesnulý, ale jeho pozůstalí jsou jiného názoru), a pak bych se na přání zesnulého zcela bez výčitek vykašlala.