Každý ale neměl dědečka vejminkáře, lidé se nedožívali vysokého věku, často makali až umřeli.
Pokud na to neměli lidi, jako neměli, musela to ta matka zvládat sama, dokud nepřišli sourozenci ze školy.
Zase ta péče nebyla přehnaná, bydlelo se v jedné světnici, měla ho při tom vaření vždycky pod dohledem. Navíc se malé děti do jednoho roku často sešněrovaly do peřinky a bylo to. Nebo se hrající se dítě uvázalo k noze stolu, to jsem fakt četla, že hospodyně dělávaly.