Já jsem při přijetí dětí do školky neměla představu jak budou chodit. Nic jsem neplánovala, ve třech letech mi nikdy žádné dítě do školky nevzali a co bude dál jsem řešila akuálně.

Ale od rodičů v okolí jsem věděla, že děti při převisu který tu je na půldenní docházku nevezmou. Takže jsem je hlásila na celodenní, pak si je vyzvedávala poo.

O výslechy se pokoušely vždy a všude, dokonce prý neoficiálně měli přednost pracující rodiče. Dodnes netuším, podle jakého klíče poznali pracujícího rodiče. Já jsem OSVČ a při malých dětech jsem pracovala většinově z domova. Když mi je nevzali do školky protože jsem asi byla nepracující tak jsem pracovala po nocích. Potom jsem přestala zvládat fyzicky, takže jsem celý výdělek dávala za všechny tři děti na tři dopoledne v týdnu do miniškolky a čekala, až je někdo někdy přijme. Po roce čekání je přijala jediná školka z osmi zápisů které jsem byli nuceni absolvovat.