Tak každý to má jinak, já jsem za možnost být s dětmi vděčná a považuji za důležitý čas, který jsem s nimi v jejich dětství strávila. První slova, první krůčky, courání parkem i to rozvíjení . Roční dítě mi připadá tak malinké, že bych ho do školky nedala. Ale stejně následná nemocnost je na řešení rodičů, u nás bez hlídacích babiček to bylo jen na nás a nemocnost dcery byla tak 80 % docházky. Pak bych byla ráda, kdyby zase nenastávala opačná tendence kritizovat matky, které jsou s dětmi doma, protože někdy to může vypadat, že se doma s dětmi zašívají, ale fakticky třeba děti nejsou schopné do těch kolektivních zařízení chodit.