Žženo,
tak znova.

Rozdíly ve výši výdělků ve vztahu k mateřství a dítěti v rodině

Autorka: Mariola Pytliková
Působí jako vědecký pracovník na VŠB - Technické univerzitě v Ostravě a také se podílí na výuce na CERGE-EI v Praze. Dříve pracovala jako vědecký pracovník na Dánském institutu vlády pro vědu a výzkum v Kodani (KORA) a jako odborný asistent a postgraduální vědecký pracovník na Aarhuské univerzitě v Dánsku. Doktorát v oboru ekonomie získala na Aarhuské univerzitě v roce
2006. Zabývá se tématy v oblasti ekonomie trhu práce a pracovněprávních vztahů, zejména tématům týkajících se mezinárodní migrace, studuje např. determinanty a důsledky mezinárodní migrace a etnické diverzity pracovních sil. Dále se zabývá strukturou a dynamikou mezd na trhu práce, genderovými rozdíly na trhu práce a příjmovými nerovnostmi. Je nositelkou prestižní ceny Kateřiny Šmídkové 2015 a Mladého Ekonoma 2005 od České společnosti ekonomické.

Celá studie zde:
https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_11_Rozdily_vydelku_ve_vztahu_k_materstvi/files/downloads/IDEA_Studie_11_Rozdily_vydelku_ve_vztahu_k_materstvi.pdf

Shrnutí

 Statistická data prokazují přetrvávající velké genderové rozdíly ve mzdách.
V současnosti se průměrná měsíční mzda žen pohybuje přibližně na úrovni 78 %
průměrné mzdy mužů, a střední mzda na úrovni 85 % mediánu mezd mužů.

 Největší genderové rozdíly ve mzdách lze nalézt u věkových kategorií zaměstnanců
nejvíce ovlivněných mateřstvím a rodičovstvím. Konkrétně rozdíl v mediánu
měsíční mzdy ve věkové kategorii 35-39 let dosahuje 32 % a téměř 27 %, pokud jej
měříme hodinovou mzdou.

 Genderové rozdíly ve mzdách v ČR se zvyšují s počtem dětí. Pro bezdětné se rozdíl
v mediánu měsíční mzdy v roce 2012 pohybuje v průměru na úrovni 15 % a tento
rozdíl se dále zvyšuje s každým dalším dítětem v rodině. Rozdíl v mediánu měsíční
mzdy mezi muži s jedním dítětem a ženami s jedním dítětem dosahuje 20 %, se
dvěma dětmi 32 % a se třemi a více dětmi 36 %.

 Genderové rozdíly ve mzdách jsou nejvyšší v období, kdy dítě potřebuje nejvíce
péče a kdy se ještě samo nedokáže obsloužit. Čím starší děti jsou, tím více se tento
rozdíl snižuje, nicméně ani v případě dospělých dětí se mzdový rozdíl zcela
neuzavírá ani nedosahuje úrovně rozdílu mediánu mezd bezdětných. Genderový
rozdíl v mediánu měsíční mzdy rodičů zaměstnanců s dítětem ve věku 3 až 5 let
resp. 6-9 resp. 10-18 představují 39 % resp. 37 % resp. 30 %. Pro muže a ženy
s dospělými dětmi v domácnosti je již rozdíl menší ve výši kolem 24 %. Genderový
rozdíl v mediánu mezd bezdětných zaměstnanců je 15 %.

 Část rozdílu v mediánu měsíční mzdy může být vysvětlena vývojem
odpracovaných hodin. Muži bez dětí pracují v průměru o 2 hodiny týdně více nežli
bezdětné ženy. S narozením dítěte však muži zvyšují počet obvykle odpracovaných
hodin a v období, kdy jsou děti malé, pracují muži v průměru 44,4 hodiny týdně,
zatímco ženy s malými dětmi pracují v průměru 38 hodin týdně. Tyto genderové
rozdíly se s rostoucím věkem nejmladšího dítěte uzavírají a genderový rozdíl pro
zaměstnance s dospělými dětmi v domácnosti dosahuje 2,5 hodinového rozdílu.

 Rodičovství a péče o malé děti také ovlivňuje míru participace žen na trhu práce,
tj. míru jejich ekonomické aktivity. Participace bezdětných žen ve věku 25-49 let
na českém trhu práce je velmi vysoká, a to na úrovni 90 %. S narozením dítěte
participace žen prudce klesá na úroveň necelých 20 %. Tento vysoký propad
participace Češek na trhu práce během období narození dítěte a péči o dítě do
dvou let není překvapivý vzhledem k délce a relativní štědrosti mateřské a
rodičovské dovolené (dále jen MD a RD) a neexistenci institucionálních zařízení
péče o děti do 3 let, která by umožnovala matkám efektivně skloubit rodinný život
a pracovní kariéru.

 Výsledky analýz s využitím individuálních dat SILC odhalují statisticky
významnou negativní asociaci mezi přerušením pracovní aktivity zapříčiněné
dlouhou RD a následnou mzdou. Prodloužení celkové doby MD a RD o jeden rok
je spojeno, za jinak stejných podmínek, se snížením mezd o 1,1 %, a to ve smyslu
budoucích mezd až do odchodu do důchodu.

 Různé zastoupení mužů a žen napříč profesemi také přispívá k celkovým
genderovým rozdílům ve mzdách. Ukazujeme, že zastoupení žen v méně
placených profesích vysvětluje přibližně 13 % celkového mzdového rozdílu u
zaměstnanců ve věku 20-49 let.

 Současná legislativní úprava MD a RD se řadí k těm nejdelším a nejštědřejším na
světě. Takto nastavený systém, spolu s nedostatečně dostupnou institucionální
péčí o malé děti a nízkým využitím flexibilních forem zaměstnání ze strany
zaměstnavatelů, motivuje ženy, aby spíše zůstaly doma s dětmi co nejdéle, než aby
se snažily sladit práci s péčí o děti a rodinu. S tím pravděpodobně souvisí také
velmi nízká fertilita, se kterou se již ČR dlouhodobě potýká.

 Ženy představují významný zdroj kvalifikované pracovní síly, jsou tedy pro český
trh práce a z pohledu ekonomického přínosu, např. tvorby HDP, strategicky
důležité. Dlouhá doba, kterou ženy tráví mimo trh práce v souvislosti s narozením
dítěte a povinnostmi spojenými s péčí o malé děti, má tedy vliv na blahobyt a
ekonomickou výkonnost ČR.