Ovsem, Analfabeto, to bych nenazvala vychovou, jak oklickovat nakou buzeraci. Mne taky nikdy nikdo nebuzeroval. Maminka mi jedine pripominala, ze vsecko nemusim hned rict nahlas.
Cestina je v porovnani s jinymi jazyky krasna rec, kterou muzes vyjadrit neco uplne jasne a v zapeti s usmevem odpovedet, zes nic takovyho vubec nerekla, protozes to fakt nerekla, ale slova slozila tak, aby z toho vyslo neco dvojsmyslnyho. Ale musis to umet. (Teda ono se to da i v jinych jazycich, kdyz ty myslenky umis jazykove zaobalit). V ty dobe vychazely i ruzny publikace, kde lidi cetli "mezi radky". To uz ale bylo mozny za dob Metternicha, kdy lidi prakticky mluvili oficielne nemecky. Staci si zopakovat Svejka, jak ta nase narodni povaha v tom umi chodit. V pubertackych letech mne desne bavilo drzet se do puntiku prikazu "shora". Udelala jsem do detailu vsecko, co mi eventuelne bylo narizeno (=ted kdyz o nic moc neslo a nikomu to absolutne neublizilo), i kdyz mi rozum rikal, jak idioticky to je. Posleze s naivnim usmevem upozornila na to, ze si to ale dotycnej takhle pral.
Jo, a to "tunelovni" se pouziva i v jinych jazycich. Ovsem rovnez ta schopnost zalezi na "narodni povaze".



Ale to je jina vec.